Úvaha a hodnocení 5. ročníku Okolo Jevíčka
Milí Cantiláci,
Jsou to dva dny, kdy odezněly poslední tóny přehlídky 5. Ročníku Okolo Jevíčka. Dovoluji si svoje osobní hodnocení.
Již jsem jednou řekl, že si tento ročník cením nejvíce ze všech. Není to jen z důvodů uměleckých, o čemž pojednám později.
Každá věc se vyvíjí, má vždy dvě strany mince a mnoho úhlů pohledu. Náš 5. ročník přehlídky má svůj vývoj samozřejmě také. Tento vývoj poznamenal organizaci celé akce velice pozitivně. Sehraný tým Vás organizátorů v čele s Janou pracoval na jedničku, jak v přípravě, tak během akce a po ní. Každý nesl svůj menší nebo větší díl, který vytvořil konečný obraz. A bylo se na co dívat. Sám jsem velice rád tomu, že jsme se vzájemně respektovali a vše šlo jakoby po másle a mohl jsem se s daleko větším klidem věnovat své sbormistrovské činnosti. Díky Vám za to.
To, že si dovedu představit uspořádat ročník další je jen dokladem toho, o čemž píši. Snad i na straně Vaší je podobný pocit. A samozřejmě, nejhorší je usnout na vavřínech, pořád je co zlepšovat.
Dramaturgie celé přehlídky, tak jak byla nakonec provedena, měla promyšlenou gradaci, a co jsem zaznamenal obrovský úspěch u obecenstva. Sbory byly na výborné úrovni a rozdílnost žánrů opět slavila úspěch. Závěrečné skladby byly tou nejlepší tečkou a bylo to hodně cítit, když jsem mohl stát před Vámi.
Nyní slíbené hodnocení našeho výkonu, což není, a to mi věřte, jednoduché, protože hodnotím tak trochu také sebe. Snad mi pomohou myšlenky Dáši, sbormistryně X-tetu z Rychnova n. Kněžnou.
„Sbormistrovská práce je z pohledu nácviku a secvičení daleko těžší práce, než třeba u dirigentů v orchestru.“ Nikdy jsem si to neuvědomoval, ale je to tak. Jsme vlastně spolu od začátku, od prvního tónu, který se učíte, kdy procházíte vlastně jakýmsi výchovným působením celým procesem výuky skladby, a kdy se stáváte jakýmsi otiskem sbormistra, který do Vás vkládá svoje představy. To dirigent orchestru nedělá, on prakticky pracuje s hudebníky, kteří přijdou připravení, a když ne, tak je prostě pošle skladbu se naučit. Potom teprve vytváří a secvičuje.
Jelikož náš sbor je v tomto čase na určité úrovni, vycházím vždy z našich možností. Ruku na srdce, zpěváci X-tetu jsou kvalitnější a samozřejmě byli lepší než my. Chtěl bych, abyste se podívali na jejich nadšení ze zpěvu, jejich výraz, mimiku, ústa-tvorbu tónu, rytmickou zdatnost, pamětní a intonační schopnosti, hlasy, které nevybočí z tóniny. Je to vidět i na fotografiích a bude slyšet i na videu.
Toto vše můžeme zlepšovat, když zapracujete každý sám na sobě, bude to časem znát na celkovém výkonu. Bude to Cantilo, ne jiný sbor, nejde o to někoho kopírovat. Posunout se někam dál pro nás znamená důslednější přípravu, trénovanost a pozornost na zkouškách. Kdo z Vás se učí doma, kdo umí noty, kdo si může skladbu přehrát, kdo čte noty z listu? Není Vás mnoho. Proto na domácí přípravu nespoléhám, vím někteří poctivci se drtí, ale je to pořád málo na celkový výsledek. Ještě jednou opakuji. Větší soustředěnost na zkouškách a maximální využití minimální časové dotace s důrazem na účast všech hlasů, to je samozřejmost.
Další věcí je výběr skladeb. To nám ukázala děvčata z Bělé p. Pradědem. Totiž, že v jednoduchosti je síla. Velice vkusně a dobře připravené, líbivé a celkový dojem u diváka výborný.
Máme také takové skladby.
Na čemž trvám, je i to, že není potřeba hnát kvantitu skladeb, ale jít po kvalitě. To už nechejte na mě, i já se neustále učím.
Nyní bude delší přestávka, odpadnou dvě zkoušky. Přesto budu pracovat a budu sestavovat slíbený další repertoár, tak abychom také měli něco zajímavého, jak říkáme „pecky“ typu populární, jazzové písně nebo spirituálu. Beru si k tomu jako poradce Martina, který mně pomůže a jak doufám ulehčí rozhodování.
Dovolím si ještě jednou vyslovit velkou pochvalu všem organizátorům.
Brzy se uvidíme a nějak to dopadne.
Luděk